I ara som al final a Paris, sí sí sí ens anem a Paris, sí sí sí ens anem a Paris

krát napálil pouze Didu, i když především při druhém pokusu mohl přihrávkou pod sebe přistrčit úplně osamocenému Giulymu, jenže motivace Kamerunce byla tentokrát jasná - vstřelit rozhodující gól. Z pohledu fanouška a to i nezaujatého musel být první poločas mnohem zajímavější než druhý. Krom zmíněných šancí Samuela byly k vidění i individuální parádičky, především z dílny Ronaldinha, Deca, ale i Iniesty, který si jednoznačně zaslouží za svůj výkon pochvalu. Rozhodčí Markus Merk patřil také ke skvělým účastníkům zápasu - nekáral zbytečné fauly, i když vlastně ani neměl zapotřebí, hráči obou týmu hráli čistě a i řekněme horší fauly neoceňoval žlutými kartami - tedy alespoň v prvním poločase, krom karty za faul na unikajícího Eto´o pro Costacurtu. Nesmíme zapomenout ale i na další hráče, kteří vytvořili skvělé šance pro své týmy - na naší straně především Giuly, který odehrál další ze skvělých zápasů, i když gól tentokrát nepřidal a na straně především Kaká, který střílel i posílal nebezpečné centry před Valdésovu bránu. Ostatní hráči AC spíše patřili k průměru - ani Inzaghi, do kterého trenér Ancelotti jistě vkládal velké naděje, ani Shevchenko se neocitli ve výrazné střelecké pozici.

Druhý poločas jsme tak začali s vědomím, že AC rozhodně nepředvádí to, kvůli čemu je považován za jeden z nejlepších evropských fotbalových klubů. Jenže druhý poločas opět začal akcí AC, tentokrát pálil hlavou do Valdése Shevchenko - bylo to přeci jenom blíže než příležitost Kaká v prvním poločase, ale i tak Valdés zareagoval skvěle. Pak čaroval opět Ronaldinho svou přihrávkou na Giulyho, ale Belletti kolmici Francouze do zívající brány dopravit nedokázal. A znovu Ronaldinho, tentokrát centroval na Giulyho, který z první pouze přepálil brány Didy. Druhý poločas byl také ve znamení častějích protiútoků našeho týmu, nicméně žádné nepřinesly ovoce v podobě kýženého gólu.A tak asi největší šanci celého zápasu představovala hlavička Shevchenka, která nakonec přeci jen skončila v síti za zády Valdése, jenže rozhodčí předtím odpískal neoprávněný faul ukrajinského útočníka na Puyola. Megašance Larssona po centru Eto´o se také neujala a tak zápas spěl k bezbrankové remíze, což zcela jistě vyhovovalo pouze jednomu týmu. Jenže ten druhý, hostující s touto situací nedokázal pohnout a tak jsme se z postupu mohli radovat my - po dvanácti letech.

Jsme ve finále a to je nejdůležitější fakt tohoto zápasu. I přes protrpěnou bezbrankovou remízu, kterou víceméně uhrál AC, když náš tým šel do zápasu jednoznačně s chutí po vítězství. Velkolepému divadlu přihlížel vyprodaný stadion a celý fotbalový svět. Druhým týmem, který bude hrát finále v Paříži je tak FC Barcelona. Děkujeme!

Bezbranková remíza rozhodně neodpovídala vývoji zápasu, ke kterému jen krátce - první šanci neměl náš tým, ale Kaká, který utekl jak Edmílsonovi tak Giovi a byla z toho nebezpečná křižná střela, která naštěstí minula Valdésovu branku, i když Victor byl na svém místě v pravý čas a zdálo se, že šanci kontroloval. Po této vizitce hostů začal úřadovat Eto´o, který zahodil dvě jasné příležitosti - ocitl se dvakrát sám před brankářem, ale dva-

Dvanáct let je dlouhá doba a nebýt Giuyloho gólu na San Siru, mohlo to být ještě dlouho. Finále v Paříži si tak zahrajeme my a již postupivší Arsenal, který s problémy přešel přes taktéž katalánský Villarreal. Zápas na Nou Campu byl pro fanoušky mnohem zajímavější, než taktikou svázaný zápas na San Siru. Mohli jsme si dovolit více otevřít hru a z toho taktéž vyplývaly obrovské šance, ve kterých se postupně ocitli Eto´o, Belletti a Larsson. I když nechci křivdit AC, tak milánský klub toho po slibech v odvetě mnoho nepředvedl. Dobrou vizitkou také je, že rozhodčí ocenil pouze dva hráče žlutou kartou, v naších barvách navíc žádnou nedostali ohrožení hráči. Všichni si tak mohou zahrát finále v Paříži